Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kolik CO2 a jiných skleníkových plynů vyprodukuje Česká republika?

13. 06. 2007 20:12:05
Při pohledu na množství kysličníku uhličitého vyprodukovaného naší zemí se může zdát, že je situace velmi příznivá – v porovnání s rokem 1990 poklesly emisí CO2 z 165.1 milionů tun na hodnotu 127.3 (2004). Již teď tedy Česká republika splnila limity Kjótského protokolu pro období 2008-2012.
Je však třeba si uvědomit jeden zásadní problém. V roce 1990 byla Česká republika jedním z největších znečišťovatelů na osobu a používaly se zastaralé a neúsporné technologie. Snížit emise proto nebyl až tak velký problém. Postupem času jsme se tedy dostali na podobnou úroveň emisí na osobu, jako je ve zbytku vyspělých zemí. Další snižování tedy bude značně obtížné a to je konec konců vidět i ze statistik. Ačkoli v porovnání s rokem 1990 jsou dnes emise mnohem nižší, od roku 2000 je rozdíl v podstatě nulový.
Závěr je tedy jasný – ač se podařilo emise skleníkových plynů v období 1990-2004 snížit o více než 25%, další snižování již bude mnohem obtížnější a pomalejší.


Emise skleníkových plynů v ČR















Emise skleníkových plynů pocházejí z různých zdrojů. Dělíme je na 6 kategorií:
• energetika
• průmyslové procesy
• používání rozpouštědel a jiných látek
• zemědělství
• odpady
• využívání krajiny a lesnictví (LULUCF)
Posledně jmenovaný sektor se ve statistikách používá na odečítání emisí CO2. To znamená, že od celkových emisí CO2 se odečte hodnota LULUCF – pomocí výsadby nových stromů apod. se snižuje celková koncentrace CO2 v ovzduší.
Na následujícím grafu jsou znázorněny emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů, s LULUCF jako negativními hodnotami.

2.JPG






























Co můžeme na grafu vidět? Z grafu zcela jasně vyplývá, že nejvíce emisí skleníkových plynů pochází z energetiky – kolem 80%. Dále je také jasně patrné, že podíl jednotlivých sektorů se příliš nemění.

Pro porovnání ještě emise CO2 zemí EU v letech 1990 a 1999:

Země 1990 (mil t) 1999 (mil t)
Rakousko 76.2 79.2
Belgie 136.7 140.4
Dánsko 70 73
Finsko 77.1 76.2
Francie 545.7 544.5
Německo 1206.6 982.4
Řecko 105.3 123.2
Irsko 53.5 65.3
Itálie 518.3 541.1
Lucembursko 10.8 6.1
Nizozemsko 215.8 230.1
Portugalsko 64.6 79.3
Španělsko 305.8 380.2
Švédsko 69.5 70.7
Velká Británie 741.9 637.9


3.JPG





















Závěr

Co vyplývá z těchto statistik? Ačkoli se České republice podařilo za posledních 15 let snížit emise skleníkových plynů o více než čtvrtinu, k této změně přispěla značná technologická zaostalost. Další snižování emisí již bude mnohem náročnější. Dnešní emise skleníkových plynů na osobu se pohybují kolem 14 tun, což je více než 4x více než by bylo zapotřebí pro zachování globálního klimatu. Pro další snižování emisí je nutná pomoc každého z nás a projevení zájmu o životní prostředí a právě náš zájem a odhodlání bude mít nakonec i vliv na vlády a firmy při plánování do budoucna.

Autor: Jáchym Brzezina | středa 13.6.2007 20:12 | karma článku: 8.15 | přečteno: 793x

Další články blogera

Jáchym Brzezina

Překlady článků

Čím dál víc mám pocit, že redaktor už je dnes víceméně jen překladatel a to ještě kolikrát špatný...

27.10.2015 v 12:43 | Karma článku: 7.99 | Přečteno: 376 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 5.16 | Přečteno: 140 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.91 | Přečteno: 80 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 18.95 | Přečteno: 488 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.83 | Přečteno: 485 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč vlastně fungují – přesýpací hodiny?

Co mají přesýpací hodiny společného s klenbou kostela – a proč vlastně fungují tak, jak fungují? (blog je dnes kratší, ca. 2 min.)

12.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 26.85 | Přečteno: 834 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1043

www.meteotemplate.com



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.