Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Emise skleníkových plynů na jednotlivce

14. 06. 2007 19:34:24
Od roku 1990 se celkový počet obyvatel ČR příliš neměnil a tak i průměrné množství tun skleníkových plynů vyprodukovaných na osobu se snížil z 19 v roce 1990 na 14.5 v roce 2004.

4.JPG



















Ačkoli je na grafu vidět pozitivní trend snižování emisí, tento rapidní pokles byl pouze dočasný. Další snížení emisí bude již značně náročnější. V porovnání s ostatními zeměmi je Česká republika stále spíše větší znečišťovatel, což je vidět na následujícím grafu vybraných zemí:

5.JPG
























































Rozvinuté země: 11.12t (2002)
Rozvojové země: 1.98t (2002)

Největšími znečišťovateli jsou země Středního Východu, USA, Kanada a Austrálie. Velkým problémem jsou ale také rozvojové země, především pak Indie a Čína. Ačkoli jsou emise na obyvatele těchto zemí malé, vzhledem k obrovskému populačnímu růstu se rapidně zvyšují a celkově tak mají velký vliv. Mezinárodní Energetická Agentura předpověděla, že do roku 2010 budou celkové emise skleníkových plynů v Číně vyšší než v USA.

ODKUD POCHÁZÍ EMISE NA OBYVATELE
Na průměrného Čecha připadá kolem 14t skleníkových plynů za rok. Z toho asi 11 tun tvoří CO2. Pro zachování životního prostředí je nutné, aby se toto množství snížilo minimálně o 75%.
Hlavním posláním této stránky je ukázat, jak na snižování emisí.

Emise skleníkových plynů na osobu se dají rozdělit na dvě kategorie:
1. Přímé – vytápění domu, používání elektřiny, doprava, apod.
2. Nepřímé – kupované zboží, emise produkované v kancelářích, apod.

Na první pohled se může zdát, že je v moci každého z nás snížit pouze přímé emise. Podíl přímých a nepřímých emisí na celku je asi půl na půl. Je pravda, že snižování přímých emisí je jednodušší a na první pohled patrnější. Dlouhodobě je však možné snížit i emise nepřímé a to především při spolupráci a snaze celé populace.

Příklad snížení přímých emisí:
• zabudování lepší domovní izolace  nižší spotřeba energie na vytápění
• kratší sprchy  snížení spotřeby vody
• používání úsporných žárovek
• používání jízdního kola místo automobilo tam, kde to lze
Příklad snížení nepřímých emisí:
• kupování biopotravin
• kupování potravin z místních zdrojů
• instalace střešních solárních panelů
• recyklace

Z předchozích příkladů je vidět, že snížit nepřímé emise lze například kupováním domácích výrobků a biopotravin. Pokud se tento trend rozšíří, dojde k jeho expanzi, snížení cen a postupnému ovládnutí trhu. Tyto produkty méně zatěžují životní prostředí a proto bude celkový výsledek snížení emisí.
Je sice pravda, že snížit emise a především pak ty nepřímé, není vůbec jednoduché a výsledek není ihned patrný, na druhou stranu každý krok ke snížení je krokem vpřed a dlouhodobě jediným řešením, pokud chceme zachovat klima a životní prostředí v rovnováze.

Co je důležité si uvědomit pokud chceme snížit emise?
• výsledek je většinou patrný pouze dlouhodobě
• sebemenší snížení je nutno vnímat jako něco pozitivního
• je důležitá informovanost a zvažování při denním rozhodování (nákupy, apod.)
• je potřeba, aby se zapojila co největší část populace
• některé změny nám mohou přinést zisk, ale u jiných bude naopak třeba vyšší investice
• ačkoli se některé změny mohou projevit jako negativní pro nás jako jednotlivce, celkový efekt je pozitivní – například některé věci mohou být vnímány jako omezování se
• někdy je nutno zvážit více okolností a rozhodnout se pro nejpřijatelnější alternativu, která nemusí být vždy jasná
Autor: Jáchym Brzezina | čtvrtek 14.6.2007 19:34 | karma článku: 8.18 | přečteno: 833x

Další články blogera

Jáchym Brzezina

Překlady článků

Čím dál víc mám pocit, že redaktor už je dnes víceméně jen překladatel a to ještě kolikrát špatný...

27.10.2015 v 12:43 | Karma článku: 7.99 | Přečteno: 376 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 5.16 | Přečteno: 140 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 5.91 | Přečteno: 80 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 18.95 | Přečteno: 488 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 22.83 | Přečteno: 485 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč vlastně fungují – přesýpací hodiny?

Co mají přesýpací hodiny společného s klenbou kostela – a proč vlastně fungují tak, jak fungují? (blog je dnes kratší, ca. 2 min.)

12.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 26.85 | Přečteno: 834 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1043

www.meteotemplate.com



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.